Instalace Arch Linux – zastaralé

Informace zde mohou být zastaralé a něco nemusí fungovat správně.

Novější verze zápisků je k dispozici zde.

Cíl instalace

Cílem je nainstalovaný operační systém Arch Linux na stolním i přenosném počítači s X a grafickým prostředím XFCE4, které nemá vysoké nároky na hardware a přitom je uživatelsky přívětivé. Jako výchozí jazyk bude nastavena čeština a rozložení kláves také české. Oddíly rozdělíme do zakladní podoby.

• root, home, swap
• Čeština
• Grub
• XFCE4
• Správce displeje LXDM

Příprava

K instalaci budeme potřebovat jeden stolní/přenosný počítač s jedním pevným diskem a CD-ROM s vypáleným instalačním obrazem na disku CD, který můžeme stáhnout na oficiálních stránkách www.archlinux.org. Na pevném disku potřebujeme alespoň 6GB volného prostoru a pamětí RAM nejméně 128MB.

Jestliže máme vypálený obraz disku z minula anebo zastaralý, můžeme ho použít také, ale možné nepříjemné aktualizaci se nevyhneme (pokud ovšem neprobíhá již při instalaci použití aktualizovaných balíčků z internetu).

• Doporučuji stáhnout aktuální obraz disku pro instalaci.

Zahájení instalace

Podle verze instalačního obrazu budete vyzvání k volbě typu bootování, obvykle je na výběr mezi architek­turami a dodatečnými možnostmi. Vyberte architekturu shodnou s Vaším CPU. Až se načte vše potřebné, budete přihlášeni jako root v provizorním systému načteném v paměti z CD.

Poté bude postup následující:

1. Volba rozložení klávesnice
2. Příprava a formátování diskových oddílů
3. Připojení diskových oddílů do systému souborů
4. Instalace balíčků
5. Generování fstab
6. Chroot
7. Detekce hardware
8. Čeština
9. Moduly a jádro
10. Grub
11. Uživatel
12. Grafické rozhraní
13. Restart do nového

Rozložení klávesnice změníme pomocí příkazu loadkeys:

loadkeys cz-qwertz

Tímto máme načtené české rozložení klávesnice a můžeme začít srozumitelně psát… 🙂

Standardní přípravu disku provedeme pomocí nástroje fdisk a rozdělíme si disk na oddíly root, home a swap.
Začneme tedy s vymazáním disku (pokud na něm byly oddíly a data), spustíme fdisk pro standardní první disk sda:

fdisk /dev/sda

Spustí se textové rozhraní nástroje a pomocí volby „d“ odstraníme všechny existující oddíly. Jestliže je oddílů více, jsou číslovány od jedničky, program nabídne sám výchozí volbu a tak není nutné vypisovat čísla, stačí pouze mačkat opakovaně volbu „d“ dokud není co mazat.

Dále vytvoříme tabulku oddílů například DOS pomocí volby „o“ a začneme s vytvářením oddílů. Volba „n“ vytvoří nový oddíl a budeme dotázáni, jestli vytvořit primární anebo rozšířený (pro logické oddíly). Všechny oddíly vytvoříme v tomto příkladě primární, takže zvolíme možnost „p“ . Číslo oddílu zvolíme 1 (výchozí). První sektor disku potvrdíme a jako další zvolíme velikost root oddílu 30 GB a to zápisem „+30GB“ . Stejným způsobem vytvoříme swap o velikosti 4GB a u zbývajícího oddílu pro home velikost posledního sektoru necháme výchozí, aby zabral celý zbytek volného místa. Nakonec potvrdíme změny volbou „w“ .

Sada příkazů pro vytvoření oddílu v nástroji fdisk je:

fdisk /dev/sda
d
o
n
p
"ENTER"
+30GB
n
p
"ENTER"
+4GB
n
p
"ENTER"
"ENTER"
w

Vytvoříme souborové systémy ext4 na discích sda1 (root) a sda3 (home) a připravíme systém souborů pro swap, který rovnou zaktivníme:

mkfs.ext4 /dev/sda1
mkfs.ext4 /dev/sda3
mkswap /dev/sda2
swapon /dev/sda2

Připojíme oddíly do umístění „/mnt„:

mount /dev/sda1 /mnt
mkdir /mnt/home
mount /dev/sda3 /mnt/home

Disky máme připojené a můžeme začít instalovat balíčky pomocí pacstrap:

pacstrap -i /mnt base linux linux-firmware

Rád kompiluji a tak přidám vývojářskéknihovny a nástroje pomocí skupiny base-devel.

Vygeneruji nastavení disků do fstab:

genfstab -U /mnt >> /mnt/etc/fstab

A nyní se již mohu přihlásit – chrootnout do nově nainstalovaného systému:

arch-chroot /mnt

Vyberu si český jazyk systému v souboru „/etc/locale.gen“ odkomentováním řádku „cs_CZ.UTF-8“ a aktualizuji nastavení systému pomocí příkazu:

locale-gen

Bývá zvykem zapsat nastavení jazyka do konfiguračního souboru „/etc/locale.conf“ pomocí:

LANG=cs_CZ.UTF-8

Ke správě modulů a jádra slouží nástroj mkinitcpio, který vytvoří vše potřebné pro bootování jádra a načítání modulů.

mkinitcpio -p linux

Důležitý je zavaděč Grub, který je nezbytný pro zavádění operačních systémů z disku. Musíme nejprve nainstalovat pomocí nástroje pacman balíček grub a dále nainstalovat na disk sda, který obsahuje operační systém a v žádném případě nepoužíváme jeho oddíl sda1, poté vytvořit soubor s nastavením.

pacman -S grub
grub-install /dev/sda
grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg

Pro budoucí užívání si vytvořím uživatele franta a také vytvořím heslo pro superuživatele root.

passwd root
useradd -m -g users -G audio,video,games,storage,optical,wheel franta
passwd franta

Grafický server X si nainstaluje minimální potřebné závislosti, grafické prostředí si můžeme zvolit libovolné, já vybírám XFCE4 a správce displeje pro svou jednoduchost LXDM. Stačí nainstalovat balíčky:

pacman -S xorg-xserver xorg-xinit xfce4 lxdm

Abyste již při příštím spuštění byli vyzváni k přihlášení v grafickém prostředí, musíte zapnout službu lxdm.service pomocí systemctl.

systemctl enable lxdm.service

Po zrestartování naběhne automaticky správce displeje LXDM, který obstarává přihlašování a volbu GUI.

Poznámky

• Pokud nechce po restartu naběhnout GRUB, možná nedošlo ke správnému vygenerování obrazu jádra a je třeba přihlásit se znovu do systému přes instalační CD a zadat mkinitcpio -p linux a znovu nastavit GRUB.
• Pokud nenaběhne X z důvodu nějaké chyby, nejčastěji se tak děje kvůli nefunkčním grafickým ovladačům.