Instalace Arch Linux – nově od 2020

Kategorie: Arch Linux

Od doby poslední instalace systému Arch Linux uběhlo spoustu let. Po delší době věnované systému FreeBSD jsem se rozhodl tento OS znovu nainstalovat na stolní počítač. Tímto tedy navazuji a aktualizuji zastaralé Instalační pokyny pro Arch Linux.

Cílem bude OS s grafickým prostředím X + XDM + Window Maker a běžná sada pracovních nástrojů.

Příjemně jsem byl překvapen rychlostí bootování a celkovým tempem systému. Mírně nepříjemné překvapení mne čekalo u zavaděče grub a chvíli jsem zápasil s grafickou kartou a některým nastavením, jelikož jsem zkrátka a dobře trochu odvykl. 🙂

Postup můžeme rozdělit do tří etap:

  1. Příprava a připojení pevných disků
  2. Instalace balíčků do nového umístění a chroot
  3. Po restartu počítače, první naběhnutí

Příprava a připojení pevných disků

Po nabootování instalačního média se systém přihlásí do příkazové řádky jako root. Síť je v tomto případě realizovaná metalickými kabely pomocí DHCP serveru. Po připojení kabelu síť funguje automaticky, ale později bude třeba spustit službu dhcpcd. Nastavím si rozložení klávesnice:

loadkeys cz-qwertz

UEFI

Pro UEFI bootování je nutné vytvořit primární oddíl (např. sda1) o velikosti cca 256MB typu UEFI system. Tento oddíl je nutné zformátovat na FAT a namountovat do umísténí /mnt/boot ještě před instalací :

mkdir /mnt/boot
mkfs.fat -F32 /dev/sda1
mount /dev/sda1 /mnt/boot

Je nutné později, až přijde čas na zavaděč, zainstalovat balíček efibootmgr:

pacman -S efibootmgr

Grub budeme poté instalovat na disk s těmito parametry:

grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/

LVM

Pro logické svazky si vymezím druhý oddíl (např. sda2), kterému přidělím zbylé volné místo.

Později během arch-chroot musím nainstalovat balík lvm2:

pacman -S lvm2

Až provedu arch-chroot připíšu modul dm_mod a hook lvm2 do /etc/mkinitcpio.conf.

MODULES=(dm_mod radeon)
HOOKS=(base udev autodetect modconf block lvm2 filesystems keyboard fsck)

Instalace balíčků do nového umístění a chroot

Jestliže mám disky namountované a internet v dosahu, začínám instalovat balíky do namountovaného umístění /mnt pomocí pacstrap, vytvořím si dle aktuální předlohy fstab a nakonec se chrootnu do umístění /mnt:

pacstrap /mnt base base-devel linux linux-firmware
genfstab -U /mnt >> /mnt/etc/fstab
arch-chroot /mnt

Instalace nejdůležitějších balíčků

pacman -S dhcpcd nano sudo mc htop lvm2 efibootmgr grub

První nastavení

Zde je možné provádět první konfigurace nainstalovaného systému. V souboru locale.gen odkomentuji řádky cs_CZ.UTF-8 UTF-8 a cs_CZ ISO-8859-2. Poté je nutné vygenerovat locale-gen, zapsat lokalizaci do konfiguračního souboru locale.conf, zapsat rozložení klávesnice cz-qwertz do souboru vconsole.conf. Název počítače přenesu do souboru /etc/hostname. Nastavení časové zóny se uskuteční odkazem na správnou časovou zónu v zoneinfo.

nano /etc/locale.gen
locale-gen
echo LANG=cs_CZ.UTF-8 > /etc/locale.conf
echo KEYMAP=cz-qwertz > /etc/vconsole.conf
echo novy_pc > /etc/hostname
ln -sf /usr/share/zoneinfo/Europe/Prague /etc/localtime

Uživatelé

Prvně musím nastavit heslo pro roota pomocí příkazu passwd.

passwd root

Na svém stolním PC se střídá více lidí a využíváme více uživatelů, pro ukázku postačí příklad uživatele franta. Je nutné vytvořit uživatele a zařadit ho do skupin:

useradd -m -g users -G audio,video,games,optical,storage,power,wheel franta

Pro další potřeby spouštění například správce oken XDM musím vytvořit v domovském adresáři uživatele soubor .xsession. Tento soubor u mne obsahuje například volání rozložení klávesnice, nastavení pro více monitorů a také v něm volám desktopové prostředí pro jednotlivé uživtele:

nano /home/franta/.xsession
xrandr --output VGA-0 --mode 1440x900 --primary --pos 1440x0 --output DVI-0 --mode 1440x900 --pos 0x0
setxkbmap cz
wmaker

Síť

Aby fungovala síť po prvním spuštění PC, je nutné aktivovat službu dhcpcd běžící v pozadí. V příkladu nastavení služby přímo pro zařízení dhcpcd@eth0 jsem se setkal se prodlevou při bootování, proto aktivuji pouze dhcpcd. Přidělování IP nechávám na DHCP serveru a toto je také výchozí nastavení pro dhcpcd.

systemctl enable dhcpcd

Adaptéry a přidělené IP adresy lze vypsat pomocí příkazu ip a.

ip a

Při použití Wi-Fi se situace liší tak, že je potřeba zainstalovat balíky dialog, wpa_supplicant, wireless_tools a rovněž dhcpcd. Nastavení a připojení k SSID realizujeme pomocí nástroje wifi-menu, který pohodlně zvládně nastavit připojení v útulném rozhraní. Tímto se vytvoří nastavení pro připojení a také dojde k vlastnímu připojení. Po restartu PC ale připojení nevydrží a tak je nutné zajistit službou start po spuštění.

Ati Radeon

Pro výpis HW je příkaz lspci, který v mém případě ukáže :
VGA compatible controller: Advanced Micro Devices, Inc. [AMD/ATI] RV370 [Radeon X300/X550/X1050 Series].

Pro ovládání grafických karet Radeon je potřeba balíček xf86-video-ati.

pacman -S xf86-video-ati

V některých případech musíme také přidat modul radeon do /etc/mkinitcpio.conf.:

MODULES=(dm_mod radeon)

Bootloader

Jako zavaděč používám GRUB. Je nutné mít nainstalovaný balíček grub. Při použití například sda1 EFI oddílu a 64bitového systému se nainstaluje grub na disk pomocí příkazu:

grub-install --target=x86_64-efi --efi-directory=/boot/

V případě zavaděče BIOS legacy nainstalujeme balík grub-bios a nainstalujeme grub pomocí:

grub-install /dev/sda

Jestliže je GRUB na disku nainstalovaný, stačí vytvořit konfiguraci:

grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg

Po restartu počítače, první naběhnutí

V tomto bodě, kdy již proběhlo restartování PC, mi nic nebrání zajistit grafické prostředí X pomocí balíků xorg, xorg-xinit, xdm. Povolím službu xdm.service pro automatický start při spuštění. Jako správce oken používám například Window Maker, ten si také bokem zkompiluji ze zdrojového kódu a nainstaluji, abych mohl později spustit grafické prostředí se vší parádou.

pacman -S xorg xorg-xinit xorg-xdm
systemctl enable xdm.service

Další balíčky k zainstalování

Používám přizpůsobenou sadu programů, které si v tomto kroku nainstaluji. Také nezapomenu na zvuk pomocí balíků alsa-lib a alsa-utils. Pro emulátor terminálu je dobrá volba xterm a správce souborů PCManFM. Dále na PC používám grafické editory Gimp a Inkscape, textové editory Geany a Leafpad, kancelářskou sadu LibreOffice , přehrávač hudby cmus, webový prohlížeč Firefox a další…

pacman -S inkscape gimp pcmanfm xterm geany leafpad firefox alsa-lib alsa-utils cmus gpicview gvfs gvfs-afc gvfs-gphoto2 gvfs-mtp

Připojení NFS

Stačí zainstalovat balíček nfs-utils a směle do toho:

pacman -S nfs-utils

Zápis do fstab by měl fungovat po rebootu, ale stalo se mi, že jsem musel nejdříve poprvé ručně připojit NFS svazek jako takovou inicializaci, poté už fungovalo připojování automaticky a správně. V /etc/fstab mám například:

192.168.10.13:/volume1/data /mnt/DATA nfs user,rw,hard,intr,vers=3,x-systemd.automount,x-systemd.mount-timeout=30,timeo=10,retrans=30,_netdev 0 2

Ruční připojení:

mount.nfs -v 192.168.10.13:/volume1/data /mnt/DATA/

Náhledy souborů

Pro náhledy obrázků ve spravcích souborů stačí zainstalovat balíček tumbler a pro videa ffmpegthumbnailer. Fungují skvěle s PCManFM, Thunar a s dalšími správci souborů. Pro aplikaci funkce po instalaci balíků je nutné spustit znovu správce souborů.

pacman -S tumbler ffmpegthumbnailer

Vypnutí PC speakeru

Pípání vestavěného reproduktoru mě obtěžuje a nebudu jej v systému potřebovat. Pro vypnutí použiji rmmod:

rmmod pcspkr

V jakémkoli jiném případě a také pro jistotu přidál modul pcspkr na černou listinu:

echo "blacklist pcspkr" | tee /etc/modprobe.d/pcspkr.conf

Závěr

Po dalším restartu naběhne systém do grafiky. Jestliže nepůjde spustit X server, pravděpodobně bude problém v okolí ovladačů grafiky anebo nějakého balíčku či modulu.

Po dlouhé době jsem měl trochu problém Arch Linux nainstalovat, nicméně se podařilo a první, druhé i třetí dojmy jsou pozitivní. Na tento OS jsem na pár let zanevřel, ale opětovné shledání je příjemné, PC je velmi rychlý.