Grafické prostředí v unixových OS
Obsah:
Grafické prostředí
X Window Server (X Server) umožňuje grafické prostředí a Xinit ho startuje. Využívají souborů knihoven GTK+ a QT, které zajišťují grafiku GUI (Graphical User Interface). Správci displeje (DM) spravují uživatelská grafická rozhraní. Správci oken (WM) se pak starají o dekoraci, uspořádání oken a správu plochy.
Linux a Unix totiž nejsou jen o příkazové řádce, je to také o plnohodnotném desktopu, který je jako umělecké dílo. Pokud instaluji distribuci Linux, která má své grafické prostředí, odpadá starost hned nějaké shánět. Pokud ale instaluji od nuly, přijde mi vhod možnost si vybrat. Jestli chci nějaké nainstalovat, stačí k tomu pár příkazů. Stačí si jen vybrat mezi:
X Server
O X Serveru
X Window System display server je server grafického prostředí pro Linux. Typicky je spouštěn ze správce displeje (X Display Manager) anebo xinit. Pokud začínám z příkazové řádky a nemám víc nainstalováno, musím nainstalovat X server a Xinit. Na X Serveru poběží grafické prostředí.
Start grafického serveru můžu spustit ručně.
Instalace
| Arch Linux | pacman -S xorg |
| CentOS | yum install xorg-x11-server-Xorg |
| FreeBSD | pkg install xorg |
| OpenSUSE | zypper install xorg-x11 |
| Ubuntu/Debian | apt-get install xserver-xorg |
Xinit
O xinit
Xinit je program používaný na start X Serveru. Jestliže nainstaluji grafické prostředí a nemám přihlašovacího správce (správce displeje), ve kterém ho zvolit, je třeba prostředí zavést. To se dělá na uživatelské úrovni v domovském adresáři a souboru .xinitrc a poté jej můžeme ručně spustit. Standardně se xinit porozhlédne v domovském adresáři po uživatelském konfiguračním souboru .xinitrc. Pokud ho tam nemám, nakopíruji si ho příkazem:
cp /etc/X11/xinit/xinitrc /home/uzivatel/.xinitrc
Uživatele uzivatel nahradím svým uživatelem.
Instalace
| Arch Linux | pacman -S xinit |
| CentOS | yum install xorg-x11-xinit |
| FreeBSD | pkg install xinit |
| OpenSUSE | zypper install xinit |
| Ubuntu/Debian | apt-get install xinit |
Použití .xinitrc
Vkládají se do něho také skripty, které chceme mít spuštěné při startu.
Na konec souboru alias poslední řádku zadám příkaz pro spuštění grafického prostředí. Dávám však pozor, aby už dříve nad ním nebylo nějaké zadáno. Každé grafické prostředí má svůj příkaz pro start, ukážeme si pár příkladů:
wmaker # Spustí Window Maker startxfce4 # Spustí XFCE4 awesome # Spustí Awesome
Upozornění: všechny příkazy v souboru .xinitrc musejí mít kromě posledního na konci mezeru a znak &, znak & říká, že po něm bude následovat další příkaz.
Ruční spuštění
Pro ruční spuštění použijeme příkaz:
startx
