Dhcpcd

DHCPCD ovládá protokol DHCP, nastavuje síť a přídělování IP adres.

Dhcpcd je dhcp klient a stará se o přidělování IP adres a to jak staticky, tak automaticky.

Pěkné vysvětlení anglicky je na stránkách https://wiki.archlinux.org/index.php/Dhcpcd.

Nástroj dhcpcd se dá použít například na počítači Raspberry PI s operačním systémem Raspbian pro nastavení drátové sítě s pevnou i automaticky přidělenou IP adresou. Pokud pracuji s Debianem, tak volím rovněž dhcpcd jako základní utilitu pro síť. Při instalaci Arch Linuxu jsem jej také využil jako jednoduchou službu pro síť.

Instalace

Dhcpcd bývá základem systému, ale kdyby přeci jen nebyl, nainstaluji ho z repozitáře:

Pro instalaci v Debian/Raspbian/Ubuntu zadám:

sudo apt-get install dhcpcd

Pro instalaci v Arch Linux zadám:

sudo pacman -S dhcpcd

Po instalaci se musí převážně v Arch Linuxu zapnout démon běžící v pozadí, který bude vše řídit, to udělám příkazem:

sudo systemctl enable dhcpcd.service
sudo systemctl start dhcpcd.service

Nastavení a start

Příkazem dhcpcd spustím ručně.

Pro ruční start a definici síťového rozhraní použijeme například:

dhcpcd eth0

Nastavení je v konfiguračním souboru /etc/dhcpcd.conf.

Ifconfig poradí, jak se jmenují síťové adaptéry, jaké adresy jsou přiděleny a také měří pakety.

Příkaz ip link provede totéž jako ifconfig, ale bez paketů.

Statická(pevná) IP adresa

Na příkladu je vidět nastavená pevná adresa 192.168.40.16, v souboru /etc/dhcpcd.conf, kde by mělo být:

interface eth0
static ip_address=192.168.40.16/24
static routers=192.168.40.1
static domain_name_servers=192.168.40.1

Automatická adresa

Funguje automaticky, není potřeba konfigurovat. Pro přiřazení stačí spustit dhcpcd přímo anebo službou.

Spuštění jako služba

Asi nejjednodušší spuštění je formou služby, kdy definujeme síťové rozhraní (např. eth0).

systemctl enable dhcpcd@eth0
systemctl start dhcpcd@eth0